Christina

14. února 2014 v 19:19 | Minnie |  Povídky
Déšť. Jak ho milovala. Procházky v dešti bylo to co ji uklidňovalo. Nikdo totiž nepoznal že pláče. A tak dívka v černé kápi proplouvala městem. Přemýšlela proč se to stalo. Proč zrovna jí? Konečně našla to co hledala… Ale osud ji asi nemá rád. Musel zemřít, aby ony mohly žít…

Christina měla přítele, bez kterého už si nedovedla představit, že by bez něho udělala jediný krok. Milovali se. Taky toho museli hodně přejít aby mohli být spolu. Nástrahy, intriky a to všechno zvládli, aby mohli být spolu. Chodili spolu ven, zpívali spolu, hráli si jako malé děti a milovali se jako dospělí. Jejich láska vypadala jako láska na celý život. On věděl co ona chce říct ještě před tím než to řekne. Ona řekla to co on si myslel. Prostě pár jako z pohádky. Osud je však asi neměl rád. Toho osudového dne spolu byli Christina a Adrian v parku,procházeli se v ruku v ruce tak jako každý pátek. Christině se najednou udělalo špatně, řekla Adrianovi jestli by ji nezašel pro vodu. On ochotně šel, bál se o ní… Christina vstala z lavičky, aby se trochu narovnala. Šla jako v tranzu. Neslyšela nic! Najednou rozsvícené světla se hnali proti ní, auto už nebylo schopno zabrzdit. Ale Adrian skočil a Christinu odhodil. Naproti tomu pod autem skončil on… Christina k němu přiběhla volala Adriane! Adriane! On se však už neprobouzel.. Ani zavolaní doktoři mu nedovedli pomoct. Christina brečela! Nevěděla co má dělat. Její jediný přítel je mrtvý… Nemohla se s tím srovnat.
Po třech týdnech, kdy už se se smrtí nějak srovnala, zjistila proč jí bylo tenkrát tak špatně. Byla těhotná! To dítě bylo Adrianovo… Christina byla smířená se smrtí. A malé holčičce dala jméno Adriana po tatínkovi. A když Adrianka vyrostla chodili dávat dopisy tatínkovi na hrob.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama